Kolik kroků denně doporučuje fyzioterapeutka? Možná méně, než si myslíte

10 000 kroků denně. Číslo, které na vás bliká z různých aplikací i výzev. Je to opravdu hranice zdraví, ke které máme směřovat? Zeptali jsme se fyzioterapeutky Zuzany Spitzerové. A její odpověď je možná osvobozující.

Fyzioterapeutka Zuzana Spitzerová

„S univerzálními čísly pracuji nerada.“

„Nemám úplně jednoznačnou odpověď. Obecně nerada pracuji s univerzálními čísly – ať už jde o počet kroků nebo opakování u cvičení. 10 000 kroků může být dobrá motivace pro někoho, kdo jinak tráví většinu dne vsedě. Není to ale žádné ‚magické‘ číslo ani záruka zdraví.“

Úleva, že?

Z pohledu fyzioterapie je důležitější něco jiného: „Zásadní je pestrost pohybu během dne – střídání poloh, kvalita chůze, zapojení svalů a také silový trénink. Kroky jsou fajn, ale samy o sobě nestačí.“ Nejde jen o kolik. Jde o jak.

Proč nestačí honit čísla

Dva lidé mohou ujít stejných 8 000 kroků. Jedno tělo si oddechne. Druhé začne bolet.

Rozdíl dělá:

• tempo
• terén
• obuv
• práce chodidla
• držení těla

1 000 vědomých kroků může mít větší hodnotu než 2 000 automatických. A právě tady začíná příběh chodidla.

Co říká fyzioterapeutka k obuvi?

„Chodidlo je komplexní struktura s mnoha klouby, které mají při chůzi pracovat a přizpůsobovat se terénu. Pokud tuto schopnost dlouhodobě omezujeme, může se snižovat jeho pohyblivost i schopnost aktivního zapojení.“

Konkrétní příklad:
Vysoké podpatky výrazně mění postavení těla. Posouvají těžiště dopředu a omezují přirozený stereotyp chůze i odvalování chodidla.

Ale nejde jen o výšku podpatku. Velkou roli hraje i to, kolik prostoru má samotné chodidlo – zejména prsty. „Pokud mají prsty dostatek místa, mohou se aktivně zapojit do opory i odrazu, což přispívá ke stabilitě.“

Co se ale děje, když chodidlo tenhle prostor nebo pružnost nemá?

• „Úzká špička omezuje přirozené postavení prstů a jejich schopnost aktivní opory. Dlouhodobě může přispívat k jejich deformitám nebo oslabení svalů chodidla.“
• „Velmi tvrdá podrážka zase omezuje přirozenou pružnost chodidla a schopnost tlumit nárazy. Chodidlo by při chůzi mělo fungovat jako adaptabilní a zároveň pružná struktura.“

Důležitá je i zpětná vazba z chodidla:

• „Silně tlumicí nebo rigidní (tuhá) obuv může také snižovat senzorickou zpětnou vazbu z chodidla – tedy informace o tom, jak a kam došlapujeme. To může vést k méně vědomému a někdy i tvrdšímu stereotypu chůze.“

A ještě důležitý kontext: „Obuv není jediným faktorem. Kvalitu chůze ovlivňuje i:

• držení těla, 
• svalová aktivita 
• a celkový životní styl.“

Barefoot balerína pomněnka

Jak poznáte, že vaše chůze není úplně efektivní?

„‚Špatná‘ chůze je relativní pojem – tělo si často najde funkční strategii podle svých možností.“

Přesto existují signály, které mohou napovědět:

• výrazně vytočené špičky ven (na Chaplina)
• asymetrické sešlapání bot
• výrazné dupání a tvrdý došlap
• opakované bolesti (chodidla, kolena, kyčle, bedra, šíje)

„Pokud si člověk není jistý nebo má obtíže, je vhodné obrátit se na fyzioterapeuta. Individuální vyšetření chůze a pohybových vzorců umožní najít konkrétní příčiny a navrhnout řešení na míru.“

Kolik kroků tedy stačí?

Orientačně:

• 4–6 tisíc → základní zdravotní efekt*
• 6–8 tisíc → velmi solidní pohyb
• 8–10 tisíc → aktivní životní styl

Nad 10 000? Skvělé, pokud je tělo zvyklé.

Ale důležitější než číslo je:

✔ pravidelnost
✔ pestrost
✔ kvalita kroku
✔ komfort chodidel

Zveme vás k malému experimentu: Zkuste si na jeden den sundat hodinky. Zpomalte.

Vnímejte:

• dotek chodidla se zemí
• volnost prstů
• pružnost kroku
• dech

Možná zjistíte, že nepotřebujete víc kroků. Jen víc vědomí v každém z nich. Někdy stačí změnit to, co máte na nohou – a krok začne dávat větší smysl.

* Použité zdroje:

https://www.nih.gov/news-events/nih-research-matters/number-steps-day-more-important-step-intensity