3 nejčastější chyby při chůzi. Víte, jak chodíte vy?
Chůze je pro nás tak samozřejmá, že nad ní většinou vůbec nepřemýšlíme. Přitom i tenhle zdánlivě jednoduchý pohyb má svá „pravidla“ – a pokud je dlouhodobě porušujeme, tělo se dřív nebo později ozve, třeba bolestí chodidel, kolen nebo zad.
Špatné návyky mnohdy nepoznáme, protože nezpůsobují bolest hned. Leckdy jde spíš o drobnosti, které se při každém kroku nenápadně opakují – a právě ty mohou být časem problém. Které patří mezi ty nejčastější?
1. Příliš dlouhý krok
Noha dopadá daleko před tělem, místo aby přirozeně pracovala pod ním. Výsledkem je, že každý krok lehce brzdí pohyb vpřed.
Co to způsobuje:
- vyšší náraz při došlapu
- větší zatížení kolen
- méně plynulý pohyb
Jak to poznáte
- máte pocit, že se při chůzi zastavujete
- krok je tvrdší a méně plynulý
Co pomáhá
- zkuste vnímat, jestli noha dopadá výrazně před vás, nebo spíš pod tělem
- představte si, že vás někdo jemně „táhne“ dopředu za hrudník – tělo se dostane nad krok
- zpomalte a na pár kroků si chůzi vědomě zkraťte – ne silou, ale pocitem
- sledujte, jestli se krok stává tišší a plynulejší
Jaký je vztah mezi délkou kroku a zatížením kolen a paty?
Vysvětluje fyzioterapeutka Zuzana Spitzerová:
„Čím delší krok, tím větší je náraz patou. A protože je v tomto případě koleno plně propnuté, tak hůře absorbuje náraz.
- Když zkrátíme krok a došlápneme blíže těžišti, pata dostane menší náraz.
- Bude také jednodušší mít mírně pokrčené koleno, čímž dosáhneme utlumení.
Kromě délky kroku hrají roli i další proměnné, např. stabilita kolen, aktivní odraz prstů a palců a aktivní práce v kyčlích.“
2. Neaktivní prsty a chodidlo
Chodidlo není plocha, která se opře o zem. Při chůzi má pracovat. Pokud prsty zůstávají nehybné a nezapojují se do odrazu, ztrácí chodidlo stabilitu i sílu.
Co to způsobuje
- menší stabilitu při došlapu
- slabší odraz
- vyšší zatížení jiných částí těla
Proč k tomu dochází
- dlouhodobé nošení úzké obuvi – pokud boty omezují prsty, tělo je přestane používat – a to se pak přenese i do chůze
- chodidlo není zvyklé aktivně pracovat – většinu času je „vedené“ botou
- prsty postupně ztrácí sílu, protože je při běžné chůzi nevyužíváme
Co pomáhá
- zkuste při chůzi vnímat, jestli se vaše prsty při odrazu lehce rozprostřou, nebo zůstávají stažené
- na pár kroků si zkuste jemně „odtlačit“ zem přes palec (ne silou, jen vědomě)
- doma naboso si všimněte, jestli dokážete prsty rozevřít a opřít se o ně
- někdy stačí dát prstům víc prostoru – třeba v barefootech – a chodidlo dostane prostor se znovu zapojit
|
S barefoot botami teprve začínáte? Mrněte, jak to nepřepálit a začít s barefootem bezpečně. Barefoot není výzva, je to proces. |
Jak velkou roli hrají prsty při stabilitě a odrazu?
Odpovídá fyzioterapeutka Zuzana Spitzerová:
„Prsty hrají zásadní roli jak ve stabilitě, tak při odrazu. Jejich rozprostřením se zvětšuje opěrná plocha chodidla, a tím i celková stabilita. Samotné ‚roztažení‘ prstů ale nestačí – je potřeba je umět i aktivně zapojit.
Při odrazu je z biomechanického hlediska nejdůležitější palec. Ten výrazně ovlivňuje efektivitu práce svalů v oblasti kyčle při extenzi (zanožení). Klíčová je proto správná osa palce a funkce celého prvního paprsku. Pozor například na vbočený palec (hallux valgus), který tuto funkci narušuje.“
Podle fyzioterapeutky laik nesprávné zapojení prstů při chůzi pozná jen obtížně. Napovědět ale mohou potíže jako příčně plochá noha, otlaky či bolest v oblasti předonoží.
Naučte se zapojit prsty„Pokud chcete začít prsty vědomě zapojovat při odrazu, je dobré začít ve statice.
Pokud tyto základní statické pozice zvládáte, můžete postupně přecházet do pohybu a učit se prsty zapojovat i při chůzi nebo běhu,“ doplňuje fyzioterapeutka. |
3. Tvrdý došlap (zbytečný náraz)
Další častá chyba není o tom, kam došlapujeme, ale jak. Krok je hlasitý, tvrdý, bez přirozeného tlumení. Tělo pak musí náraz zachytit výš – v kolenou, kyčlích nebo zádech.
Co to způsobuje
- přetížení kloubů
- vyšší únavu při chůzi
- menší plynulost pohybu
Jak to poznáte
- slyšíte své kroky
- chůze působí těžce nebo tvrdě
- rychleji se unavíte
Co pomáhá
- zkuste si všimnout, jestli své kroky slyšíte – čím tišší krok, tím lépe tělo tlumí náraz
- na pár kroků zpomalte a sledujte, jestli dokážete došlap zjemnit, ne ho „položit“ silou
- představte si, že se nesnažíte do země dupnout, ale spíš se po ní plynule přenést
- pokud chodíte hodně rychle, zpomalte – tvrdý došlap často souvisí právě s tempem
Fyzioterapeutka napovídá, jak poznáte správný došlap:
„Pokud se bavíme o chůzi, u většiny lidí dochází k došlapu přes patu. Ten by měl být ale měkký a kontrolovaný, ne ‚tvrdý náraz‘ před těžištěm.
Důležité je, aby se po kontaktu paty postupně zapojil celý chodidlový mechanismus – plynulý přenos váhy přes střed chodidla až k palci, který zajišťuje finální odraz. Právě tato návaznost umožňuje správnou práci svalů, efektivní využití páky a dobrý timing v celém pohybovém řetězci.
Zdravý došlap tedy není jen o tom, čím dopadám, ale hlavně jak a kde – ideálně co nejblíže pod těžištěm, bez zbytečného brzdění a s plynulým přechodem do odrazu.
|
Pokud se budeme bavit o běhu: Zde se vyplatí došlap spíš přes střed chodidla kvůli ještě lepšímu tlumení nárazů, které jsou při běhání výraznější než při chůzi.“ |
Jak do stylu chůze toho vstupuje obuv
Obuv může chůzi ovlivnit víc, než si často uvědomujeme. Některé boty pohyb chodidla omezují – například nedávají prostor prstům nebo tlumí kontakt se zemí natolik, že ztrácíme zpětnou vazbu.
Barefooty naopak umožní chodidlu pracovat přirozeněji. Důležité je, aby obuv:
- respektovala tvar chodidla
- dopřála prstům dostatek místa
- umožňovala přirozený pohyb
V Aylle věříme, že každý by měl barefoot alespoň jednou za život vyzkoušet.



